Poletující bláboly ;)

31. října 2012 v 22:35 | Maya Madman |  Popelnice (aneb 'něco se prostě nedá zařadit' :D)
Ahoj! dlouho jsem se neozvala a musim vám něco důležitýho říct: ředkev. Dobře, dobře.. to bylo jen takové uvolnění situace (řekněme :D). No prostě sem na blog vůbec nelezu, nepíšu, shrnuto prostě nic nedělám, takže to tu pozastavuju.
 

Way back to the USA (4)

13. října 2012 v 18:36 | Maya Madman |  Stories
Ahoj, uznávám, že mi to dost trvalo, ale konečně už jsem dopsala čtvrtou kapitolu, takže teď (když už mi konečně relativně funguje internet) ji sem dávám :)
doufám, že tam nemám někde zbytečný překlepy, kdyžtak mě na ně klidně upozorněte. A byla bych ráda, kdybyste povídku ohodnotili. Tak já už zase padám, užijte si počteníčko ;)

Maya Madman, Crazy since 1995

Way back to the USA (3)

6. srpna 2012 v 19:40 | Maya Madman |  Stories
Zdravím vás (Lucy :D + možná to čte někdo, o kom nevím). Dneska jsem si to po sobě přečetla, opravila jednu syntetickou chybu, co se mi vůbec nelíbila a házim to jsem! Jsem já to ale hodná :D
Jo, mimochodem...dneska jsem po sobě procházela starý sešity s povídkama a různejma blbostma a musím s radostí říct, že jsem se ve psaní přece jenom docela zlepšila ^.^
Užijte si čtení a nezapomeňte mi to okomentovat :D
Maya ;)
 


Menší info

5. srpna 2012 v 13:57 | Maya Madman |  Popelnice (aneb 'něco se prostě nedá zařadit' :D)
Zdár, po delší době jsem opět tady. A začíná mi lízt na nervy můj design :D Jako jo, není tu moc dlouho, ale podle mě je to věčnost a chce to vyměnit, takže si možná někdy příští týden najdu čas i na desing a něco primitivního zase stvořím...

Jinak se mám pochopitelně fajn. Na tom není vlastně nic divnýho, když jsou ty prázdniny. Člověk by řekl, že se budu nudit, nebo tak něco, po těch třech týdnech, co jsem byla pryč a pořád něco dělala, ale kupodivu ani ne. Celej den si s někým chatuju, nebo si čtu HP sedmičku v originále (ano pořád, zítra ho budu muset jít vrátit) a taky píšu povídky a hraju na kytaru :3 Vlastně jsou tyhle prázdniny hrozně geniální a to jsem se o to ani moc nesnažila. To se mi líbí!

Way back to the USA (2)

23. července 2012 v 13:30 | Maya Madman |  Stories
Ha! To jste určitě nečekali! Je tu další díl. Já jsem doufala, že ho stihnu :D Jo a je mimochodem dost divný psát články, o kterých vím, že vlastně "vyjdou" aniž bych u toho byla. To zní divně... No nic, doufám, že se vám to aspoň trochu líbí. Momentálně asi zmírám na táboře u nějaký etapovky, nebo něčeho podobnýho.
Mějte se fajn,
Maya ;)

Way back to the USA

17. července 2012 v 15:00 | Maya Madman |  Stories
Huá, takže je tu první kapitola nové povídky. A mám hrozně dobrej důvod, proč to zveřejňuju na blog- když to bude někdo číst, tak mě to logicky aspoň trochu donutí psát další díly :D Vymakaný řešení, fakt že jo! No, je to první díl a vlastně se to ještě ani nerozjelo, tak buďte, prosím vás, schovívaví (anebo na to kašlete a pěkně to zkritizujte :D). No nic jdu hledat informace o letu do Nasvillu :D
Enjoy it,
Maya Madman ;)

Společentsví kartáčků

2. května 2012 v 13:24 | Maya Madman |  Popelnice (aneb 'něco se prostě nedá zařadit' :D)
Žil byl jeden kartáček na zuby se jménem Houzle. Vždycky si na své jméno stěžoval, ani pořádně netušil proč. Houzle, Houzle...Vždyť to zní, jako by nějaký negramotný jedinec neuměl správně napsat slovo 'housle'. Jednou se mu ostatní kartáčky v noční škole posmívaly, takže utekl z hodiny Nenápadnosti a schoval se na záchodě. Dlouho tam tak seděl a brečel, dokud neuslyšel podezřelý zvuk. Záchod začal rachotit a voda v něm silně žbluňkala. Lekl se tak, že zapomněl na svá trápení a rychle běžel za králem všech kartáčků, který shodou okolností obýval stejnou kolonii jako malý Houzle.

Poté, co se o novinkách dozvěděl, svolal zasedání nejvyšších kartáčků, na kterém se dohodly, že budou muset do okruhu 'nebezpečných věcí v domech a bytech' zařadit bohužel i záchody. Jako by nestačily veškeré domácí spotřebiče krom mrazáků. Když se dívaly do knihy, kam všechny tyto údaje zapisují, shodly se na tom, že jsou pračky nejnebezpečnější. Nejenom, že vydávají hlasité zvuky a semelou vše malé, co se do nich dá, ale některé ještě k tomu poskakují.

Hodina Země :)

1. dubna 2012 v 19:25 | Maya Madman |  Popelnice (aneb 'něco se prostě nedá zařadit' :D)
Dlouho tu nebyl žádný článek. Muhehehe... Včera byla hodina Země, která jsem se pochopitelně zúčastnila (psala jsem básničku při svíčkách, pila čaj, a pak se šla se sestřenkou projít, abych zjistila, kolik lidí v naší ulici svítí...některý domy svítily...šmejdi :D), ale nejen to... Mně přeskočilo a vyrobila jsem letáčky. Potom jsem obešla celou ulici, zvonila na zvonky a vykládala lidem o tom projektu, zeptala se, jestli se náhodou nechtějí zapojit a dala jim letáček :D. Mně fakt hrabe. Nikdy bych neřekla, že se svojí stydlivostí mluvit na cizí lidi půjdu vykládat lidem o hodině Země, hehe :D. Ale některý domy fakt byly zhasnutý a letáček jsem dala všem, co byli doma, kromě jedné zlé paní (zlá, moc zlá! :D).

Summertime

16. března 2012 v 19:11 | Maya Madman |  HuHuuu--- Diary :D
Ahoj všem!
Ano, píšu sama od sebe článek. Samotnou mě to udivuje, ale dnešek byl prostě hrozně hezkej, takže jsem se rozhodla podělit s těma pár lidma, co sem občas přijdou. Taky sem mohla napsat upa hustý příspěvek na ksichtknize, ale to se mi fakt nechce, protože potom mám pocit, že se blížím k pohlášení "Právě papinkám rajskou s houskovýma knedlíčkama"...

Vlastně já dneska nic nedělala :D. Ale mezi druhou a pátou hodinou jsem seděla na terase, pražilo na mě sluníčko (SUNSHINE! ^^) a já jsem psala nápisy. Danger Days nápisy :D. No a pak mě napadlo, že by nebylo od věci si DD pustit, takže jsem letěla nahoru pro discmana (ano, ta empétrojka opravdu nefunguje :D). Takže jsem za dnešek: spala, jedla, pila čaje/vodu/ledovou kávu, psala úryvky textů, poslouchala písničky, nakreslila na terase křídama Mikeyho s kafem a jednorožcem, jednorožce, nápis, že všichni milují jednorožce a píšu článeček! Asi ještě něco, ale nechce se mi přemýšlet, co :D.

I am the unicorn!

7. listopadu 2011 v 21:40 | Mulish Maya |  HuHuuu--- Diary :D
Bože lidi! Dneska je tak dokonalej, perfektní, úžasnej, skvělej (...) den. Přišel Kerraaaang! Já z něho měla tak neskutečnou radost, že jsem málem začala poskakovat už u schránek. Naštěstí to počkalo do bytu :D Poskakovala jsem, vyřvávala a poouštěla NaNaNa, Planetary a Vampire money na plný pecky. Potom ještě Dead, WTTBP, Famous Last Words, House of wolves, a pak jsem se zklidnila až s demoliton lovers a cancer. Jo to je jediný slovo z lékařský části latiny, co si pamatuju. Počkat, ještě facture :D.

Kam dál