Way back to the USA

17. července 2012 v 15:00 | Maya Madman |  Stories
Huá, takže je tu první kapitola nové povídky. A mám hrozně dobrej důvod, proč to zveřejňuju na blog- když to bude někdo číst, tak mě to logicky aspoň trochu donutí psát další díly :D Vymakaný řešení, fakt že jo! No, je to první díl a vlastně se to ještě ani nerozjelo, tak buďte, prosím vás, schovívaví (anebo na to kašlete a pěkně to zkritizujte :D). No nic jdu hledat informace o letu do Nasvillu :D
Enjoy it,
Maya Madman ;)



Pokojem se rozezněla známá rocková písnička. Po delší chvíli, co nikdo nereagoval, se zpod postele vynořila zadýchaná kštice rudých vlasů a s vítězoslavným výrazem na tváři. Lucy se celá vysoukala a doběhla k mobilu, co kvůli vibracím skončil na zemi. "Proboha Lily, voláš mi už potřetí během dvaceti minut. Co potřebuješ tentokrát?" Zeptala se své nejlepší kámošky. Občas si nerozuměly, a když vedle sebe stály, tak vypadaly značně nesourodě, ale držely spolu už od školky. "Potřebuju vědět, jestli si s sebou bereš nějaký společenský šaty. Mám úplně narvanej kufr a nevím, kam ty věci dávat. Ještě je tu možnost, že vezmu další tašku, ale z toho by mamka asi nebyla zrovna nadšená. Už takhle jí těch pár maličkostí, co stojí na chodbě, vytáčí," Lily svůj sáhodlouhý výklad ukončila hlasitým afektovaným povzdechnutím, načež se musela Lucy pousmát pro sebe. Představila si drobnou blonďatou paní, jak rozčileně pochoduje po chodbě tam a zpátky a pozoruje několik kufrů, co určitě byly vyrovnané podél celé zdi pod schody. "Beru, beru. Dvoje. A nechápu, jak je možný, že máš tolik kufrů. Vždyť já mám jenom jeden velkej a malej bágl, kam nacpu drobnosti. Lily, jedeme na měsíc, ne na rok," odpověděla jí. "Budu muset končit, jdu rozumně domluvit Carlovi," zaklapla mobil a vzápětí ho odhodila na postel vedle kufru, na který si lehla. "No tak, zavři se!" Vycedila přes zaťaté zuby a přitlačila na víko. Konečně se ozvalo známé cvaknutí, takže se s úlevou svalila na polštáře. Bylo by blbé, kdyby potom nakráčela před Lily se třemi zavazadly.
"Lucy, pomoooc!" Ozvalo se přes celý dům volání jejího o dva roky staršího bráchy. Pravděpodobně se v jeho pokoji opět objevil další pavouk. Pomyslela si, když přebíhala prostor mezi jejich malými pokoji. "Co zase?" Protočila oči hned po tom, co vešla a uviděla velkého chlupatého pavouka, jak se sápe na Bradovu kytaru. "já se tý věci nedotknu ani omylem," zamumlal, pohled stále upřený na svůj nástroj. "Ty už nebudeš hrát na kytaru?" Zeptala se Lucy a nevinně zatřepotala řasami, než se natáhla pro časopis, který zformovala do ruličky a poslala nic netušícího pavouka do věčných lovišť. "Spokojený?" Zeptala se ho a ještě stihla zachytit jeho typický výraz, než za sebou zavřela dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs. Luce Hetherton Mrs. Luce Hetherton | E-mail | Web | 21. července 2012 v 20:03 | Reagovat

Tak tohle mi zaručeně zvedlo náladu xD Prej zpod postele, co tam dělala? xD Nebo to s tím pavoukem, to bylo asi nejlepší, píšeš suprově, už se těším na další kapitolu ! ^^

2 Eri Eri | 4. srpna 2012 v 23:25 | Reagovat

Je to hezký.. :) :3
Ještě si přečtu ten druhej díl ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama